Čeleď: Crassulaceae (tlustnicovité)

Rod: Kalanchoe Druh: gastonis-bonnieri Ham&Per

Nativní názvy: Dulcamara, mala-madre, saião, jarancim, fortunão, folha-de-costa, erva-da-costa, planta-da-vida, folha-grossa, orelha-de-monge, donkey ears, palm beachbells

Používaná část rostliny: listy (Folium kalanchoe) 

Léčivé vlastnosti :     Tento původem madagaskarský sukulent je hojně pěstován v Amazonii pro širokou škálu léčivých účinků, velmi často je léčiteli užíván při moderaci onkologických onemocnění ženských pohlavních orgánů. Extrakt z listů je oblíbenou přísadou mnoha kosmetických prostředků a mastí.

Bylinku je možno využít při :

• léčbě onkologických onemocnění ženských pohlavních orgánů

• zduření lymfatických uzlin

• léčbě kožních onemocnění ( růže)

Popis:

Rostlina dosahující výšky 50 - 60 cm , robustní stonek dosahuje průměru 12 mm dole, 7 mm směrem k vrcholu, internodia po 2- 11.5 cm; Tvar široce vroubkovaného listu je u báze vejčitý směrem ke špici se kopinatě zúžuje. Listy vyrůstající do kříže dosahují 135 - 165 mm délky a 47- 55 mm šířky., Objevuje se bělavé ojínění; Vrcholovým květenstvím je chocholík, 280 mm vysoký, 150 m široký, stopky jsou lysé, délky 10 mm, na nichž vyrůstá lysý kalich zvonkovitého tvaru délky 13- 15 mm, ve spodní části zabarvení světlerůžové, vrchní část pak barvy světlezelené až světležluté.
Původním stanovištěm tohoto endemitu je Madagaskar, odtud byl následně introdukován do zemí Střední a Jižní Ameriky, kde je v současnosti pravidelně pěstován. Rozmnožuje se semenem. Donedávna byla rostlina pěstována pouze jako okrasná a pro potřeby léčitelů, v nedávné době začaly však probíhat studie jejích obsahových látek a s poptávkou po ní, především v kosmetickém průmyslu také stoupla její produkce.
Probíhající studie naznačují její slibné užití jako antivirotika a imunostimulancia.
Provedená etnomedicinální studie mezi iberoamerickými léčiteli ve městě New York poukázala na její velmi časté užití při léčbách rakovin, především pak ženských pohlavních orgánů a leukémií.
V Brazílii, kde se nazývá Saião, bývá běžně užívána etnomedicínou k léčbám bolesti hlavy, zduření lymfatických uzlin, kožnímu onemocnění "růže", jako plicního tonika, topicky pak při popáleninách a jiných poraněních kůže.
Svůj neobvyklý boom zažívá v posledních dvou, třech letech v Ekvádoru, kde místní televize opakovaně informovala o užití při léčbách mnoha onemocnění, potvrzená vyléčenými pacienty. Jednalo se o diabetes mellitus, různé typy nádorů a především AIDS. Zpravodajství o jejím úspěšném užití přinesl také ekvádorský lékař Dr. Francisco Andino, který ji v průběhu posledních několika let aplikoval četným pacientům. Doporučuje požít denně v průměru 2 cm listu v poledne a 2 cm listu večer. Díky své sukulentní povaze listy dorůstají. V Ekvádoru a Peru již existují extrakty z listů, ať již samostatné, či v kombinaci s jinými bylinami, především pak k podpoře imunitního systému.
Slibné léčebné účinky naznačuje vzhledem k přítomnosti obsahových látek také etnomedicinální databáze dr. Duka.
Ucelené vědecké studie bohužel stále chybí.

Kontraindikace:

Nejsou popisovány.

Vedlejší účinky:

Extrakt z listů může mít tlumivý efekt na spermatogenezi.

Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek.

Fytochemické složení:

Antocyaniny, katecholové třísloviny, kumariny, flavonony, steroly, triterpeny